SKALNÍ MLÝN (Macocha)

Většina lidí je v padesáti stupňovém hicu někde u vody. My jedeme na výlet na Macochu. Výlet to byl pěkný, to nemohu říct :D, ale počasí je vážně na umření. Dneska jsme konečně koupili aspoň větřák, aby se v tom našem malém pokojíčku dalo fungovat. Králíka ta vedra taky dvakrát nebaví. No ale k věci.

Po cestě na Macochu jsme se zastavili na oběd v restauraci/hotelu Skalní mlýn ***. Joo vypadá to tam hezky, ale taky je to asi jediná restaurace ve Skalním mlýně, takže s kvalitou a servisem si hlavy moc nelámou. Objednala jsem si pstruha po mlynářsku s OPÉKANÝM bramborem.

Ryba bez chuti, no přiložený citron to nezachránil. Obloha bohatá. Jedno rajče, kousek okurky a to co leží přes rybu bych identifikovala jako zelí nebo tak něco. Víte, těžko říct. Ovšem nejlepší byly brambory. Ty mě vyloženě pobavily. Typický příklad toho, co si velké množství restaurací představuje pod pojmem opékané. Jasně že si poležely chvíli ve friťáku. A třešinkou na dortu byla slečna servírka, která po mě tu rybu málem hodila, protože jí asi nikdo neřekl, že při podávání mě má obejít, nebo má hold vlastní štýl, protože se nakláněla z nepochopitelných důvodů přes celý stůl a logicky ke mně nedosáhla. Vše bylo na poslední chvíli zachráněno a já i ryba zůstala celá. Brambory už takové štěstí neměly. Jedna chudinka zůstala na mřížkovaném,jistě perfektně čistém stole. Dovolila jsem si ji nekonzumovat.

Obsluha vázla i u ostatních, tak mám aspoň dobrý pocit, že to není otázka osobních sympatií. Na jednu paní byla vylita polévka, u jiného stolu se sbíralo nádobí spadlé na zem.

Vrabec se zelím byl o poznání lepší. Maso výborné, i když mi to přijde jako dost malá porce. Zelí luxusní, knedlík ušel. No a to jsou ty diety. Příště si dám místo ryby něco pořádného. A nebo radši nic :).

Tip pro vás. Na cestu si udělejte (jako správní češi) řízky s chlebem.