142. meeting proběhl v Baru, který neexistuje. To místo mám moc ráda a pak, je to v centru, takže jediné co mi překáželo v tom abych tam šla, byl vlastní strach z neznámého. V takových případech si vždycky vzpomenu na motto svého kamaráda, které zní "Life begins at the end of your comfort zone". Potvrdila jsem svou účast na FB a začala se psychicky připravovat na nejhorší :D. Protože ale nejsem sama nadšená nápadem nenucené anglické konverzace, vzala jsem s sebou dvě kamarádky. Všechny jsme ale byly nervózní. A jak to probíhalo?
V baru měla skupina zamluvené celé vrchní patro. Když jsme přišly, sedělo tam kolem patnácti lidí u spojeného stolu, u kterého už nebylo místo. Cítila jsem se jako dítě co jde do první třídy :D. Natěšeně a vyděšeně zároveň. Tak jsme se rozhodly, že si sedneme trochu bokem, uvolníme se drinkem a pak se uvidí. Zanedlouho se patro začalo plnit. Postupně se zabírali další stoly až došla skupinka až k tomu našemu. K pití jsme měly pivo (čtrnáctistupňové polotmavé) Lucky Bastard (0,5l za 56 Kč = vítejte v BKN), které bylo vážně vynikající a skvěle pomáhalo k setřesení nervozity. Obsluze to sice poměrně dlouho trvalo, ale vzhledem k počtu zúčastněných to lze pochopit. Pak se za námi šel seznámit první odvážlivec. Protože jsme se ještě necítili na spíkování, bavili jsme se česky. A to je to, co se mi líbí. Nikdo vás k ničemu nenutí, můžete se v klidu rozkoukat a až se budete cítit, tak kvůli sobě začnete. Netrvalo dlouho a seznámila jsem se s italem Vincenzem, se kterým jsme si popovídali o Vánočních zvycích, filmech a kultuře v Brně. Taky jsem se bavila anglicky s čechy, i když mi to ze začátku připadalo prostě nepřirozené a hloupé, ale jeden z nich mi řekl - "jo,je to divný, ale jsme tu, abychom se naučili líp mluvit anglicky, no ne?" No jo!
Pak jsem se seznámila se dvěma francouzi, se kterými jsem si ale bohužel nepokecala.
Ovšem týpeček co si k nám sedl hned v úvodu nás všechny totálně rozsekal :D. Doteď vlastně nikdo nevíme jak se jmenuje, protože kamarádka mu rozuměla Terrible a já zas Teddybear (co je horší?:D). Vypadal jako indián s eskymákem dohromady, mluvil s velmi zvláštním přízvukem a tvrdil nám,že píše básně o ženách a zvířatech. Taky říkal něco o zbraních a banánech (nonsense) ale pochybuji, že prodává zbraně, kterými střílí banány, jak jsem mu (ne) rozuměla. V každém případě jsme se velmi pobavili! Jen doufám,že si to nepřečte.
Po pár Bastardech (mám na mysli to pivo pochopitelně :D) už jsem mluvila jedna báseň. Tedy ne úplně gramaticky správně, ale hodně :). Ani se mi nechtělo domů. A to jsme v první půlhodině s holkama uvažovaly o útěku dokud je čas. Ačkoli to byl tedy můj first English meeting, rozhodně nebyl poslední. Pokud se taky chcete zdokonalit ve své angličtině nebo pokud chcete poznat nové lidi, podniky or whatever, neváhejte a přidejte se do skupiny >>ENGLISH IN BRNO<<. Třeba se příště potkáme!
Pak jsem se seznámila se dvěma francouzi, se kterými jsem si ale bohužel nepokecala.
Ovšem týpeček co si k nám sedl hned v úvodu nás všechny totálně rozsekal :D. Doteď vlastně nikdo nevíme jak se jmenuje, protože kamarádka mu rozuměla Terrible a já zas Teddybear (co je horší?:D). Vypadal jako indián s eskymákem dohromady, mluvil s velmi zvláštním přízvukem a tvrdil nám,že píše básně o ženách a zvířatech. Taky říkal něco o zbraních a banánech (nonsense) ale pochybuji, že prodává zbraně, kterými střílí banány, jak jsem mu (ne) rozuměla. V každém případě jsme se velmi pobavili! Jen doufám,že si to nepřečte.
Po pár Bastardech (mám na mysli to pivo pochopitelně :D) už jsem mluvila jedna báseň. Tedy ne úplně gramaticky správně, ale hodně :). Ani se mi nechtělo domů. A to jsme v první půlhodině s holkama uvažovaly o útěku dokud je čas. Ačkoli to byl tedy můj first English meeting, rozhodně nebyl poslední. Pokud se taky chcete zdokonalit ve své angličtině nebo pokud chcete poznat nové lidi, podniky or whatever, neváhejte a přidejte se do skupiny >>ENGLISH IN BRNO<<. Třeba se příště potkáme!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za každý komentář! :)