Pomazánka z červené čočky

Jak už asi všichni víte, na letošním mém prvním aktivním Restaurant Day jsem mimo jiné servírovala pomazánku z červené čočky. Dělala jsem ji pro tuto příležitost poprvé a hned předčila má očekávání :). Nejen že je příprava opravdu jednoduchá, jak už to tak u pomazánek bývá, ale navíc je to jídlo zdravé a určitě s ním potěšíte nejednu návštěvu. Komu by se taky pořád chtěly jíst pizza šneci nebo chlebíčky, no ne?

POTŘEBUJEŠ:

200 g červené čočky
1 cibule
3 stroužky česneku
1 mrkev
cherry rajčátka
olivový olej
sůl
pepř
bazalka

POSTUP:

Čočku si důkladně propláchneme a dáme vařit na 15 minut (nebo dle návodu). Mezitím na oleji krátce osmahneme cibuli a česnek. Je jedno na jak velké kousky (vše se bude mixovat). Přidáme nakrájenou mrkev (můžete použít i mraženou) a necháme opékat do změknutí. Jakmile je čočka uvařená, slejeme ji, pokud se nám všechna voda nevyvařila, což záleží na tom kolik jí tam dáte a dáme ji do nádoby vhodné na mixování. Přihodíme cibuli s česnekem a mrkvičkou. Rozmixujeme tyčovým mixérem do hladka. Dle konzistence přidáme olivový olej tak, aby byla směs krémová. Osolíme, opepříme a přidáme na malé kousky nakrájená rajčátka a natrhanou bazalku. Pomazánka chutná nejlépe vychlazená, jenže u nás je tak oblíbená, že ji vždycky zbaštíme rychleji než stačí vychladnout :).

Divadlo "V" baví Černou komedií

zdroj: http://www.divadlov.cz/fotogalerie/92

Komorní atmosféra. Červené polstrované sedačky. Tma. Mužský a ženský hlas. Přemýšlím, zda se celé představení odehrává v černočerném sále a z diváků se stanou pouze posluchači. Světlo. "Vypadly pojistky! Nemáš baterku? Nebo sirky?" A už je mi jasné, že se v této hře účelně zaměňuje světlo za tmu a naopak. Jakmile jeviště zalije jasné světlo, postavy příběhu se nacházejí v naprosté tmě. Zřetelně realisticky zakopávají o nábytek, narážejí do sebe či rozlévají víno. Jak se asi lidé chovají, když si myslí, že je nikdo nevidí? Tak na to se zajděte podívat do brněnského divadelního studia "V", které najdete naproti zastávky Tábor. V hlavní roli vás okouzlí Zdeněk Truhlář, který se jakožto ústřední postava dostává během představení do sledu několika zdánlivě neřešitelných situací, které rozesmějí celý sál. Hra Petera Schaffera je v podání brněnských herců opravdu lahůdkou. Doporučení pro vás - přijďte dřív a usaďte se v první řadě. Možná vás to vtáhne do děje více, než byste čekali.

zdroj: http://www.divadlov.cz/fotogalerie/92

Z divadla odcházíte po 80 minutách značně pobaveni s jedinou myšlenkou. Na jaké představení se půjdete podívat příště. A já už vím, že na nějakou z pohádek. Třeba na prince Bajaju. Tak vemte děti a vyražte vstříc zábavě. Program divadla naleznete zde: http://www.divadlov.cz/program/2014/12 

zdroj: http://www.divadlov.cz/fotogalerie/92

Podnikavé Česko

Přátelé, nově publikuji články také na serveru Podnikavé Česko.Proč jsem se rozhodla psát i mimo rámec tohoto blogu je nasnadě. Nejen že se ráda realizuji i jiným způsobem než psaním osobní stránky, ale je mi hlavně ctí, že se mohu připojit k projektu, který má za cíl pomoci živnostníkům a podnikatelům v Česku rozvíjet jejich zájmy. Motivovat je k samostatné výdělečné činnosti, sdílet své zkušenosti a především se stále společně učit novým věcem.

Zde budu stále psát články tím svým osobním způsobem, který mám koneckonců nejraději a na PČ si ode mne můžete přečíst něco z jiného soudku. Přecejen všechna témata, kterým se chci nově věnovat, se na tento blog nehodí. Věřím, že nás podpoříte a bude vám stránka k užitku.

První článek  - Restaurant Day, je už na světě a dál se můžete těšit na povídání o fotoreportérovi Martinovi Strakovi nebo připravovaný rozhovor s Petrem Casanovou, který stojí za časopisem First Class a First Class Academy.

Restaurant Day u Atlasu 15.11.2014

Jak jsem slíbila, tak jsem splnila. Dalšího Restaurant Daye, tedy dne, kdy si každý může otevřít svou jednodenní impro restauraci, jsem se účastnila aktivně. Společně s pár přáteli jsem domluvila spolupráci s brněnskou kavárnou Atlas, které tímto srdečně děkuji za sebe i za všechny co se na celé akci podíleli, a tak jste nás mohli 15. listopadu potkat na náměstí B.Bakaly. Nejen že nás majitelka Atlasu nechala okupovat plácek, který slouží jako letní zahrádka, ale dokonce nám zapůjčila stolky a židle. Přes nepřízeň počasí jsme statečně vytvali celý den venku, ačkoliv nám bylo nabídnuto se v případě potřeby přesunout na chodbu kavárny. My chtěli být ale za každou cenu co nejvíc v kontaktu s ulicí. A dobře jsme udělali.

Nebudu předstírat, že jsem neměla obavy z celé organizace. Upřímně řečeno, není jednoduché přesvědčit a nadchnout ostatní lidi, o kterých sice vím, že rádi vaří, aby se postavili před svůj stolek a snažili se své dobroty udat. Nakonec ale všechno dobře dopadlo a tak se nás v osudnou sobotu sešlo šest. Každý přinesl to nejlepší co se mu podařilo. Překvapilo mě, kolik návštěvníků dorazilo. Největší radost jsem měla z návštěvy "polského RD". Moje oblíbená food blogerka Maryna totiž stejný den obléhala Alfa Café a narozdíl od nás stihla se svými přáteli navštívit spoustu jiných stanovišť, protože Alfu rozvoněla až kolem čtvrté hodiny odpolední. Lidem chutnalo. Byli milí a přátelští. Měla jsem trochu výhodu (tip pro vás na přístí RD) ve své slané nabídce, protože ostatní nabízeli převážně sladké. Za chvíli jsem měla téměř všechno pryč. 

Ceny jsme se rozhodli dát dobrovolné a vyplatilo se. Nikdo neprodělal. Jak jsem se vám zmiňovala v článku o prvním RD, který jsem v létě zaregistrovala, cílem akce není hmotné obohacení, ale užívání si zábavy, setkávání se s novými lidmi a rozšiřování obzorů. Celý den předčil má očekávání a já se těším na organizaci toho příštího.

Jediné co mne tedy mrzí je to, že jsem se nedostala na ostatní místa Restaurant Daye a neměla tak možnost ochutnat co připravili třeba v Industře nebo na Smetance. Ale člověk prostě nemůže mít vše. Tímto ještě jednou děkuji Café Atlas za vstřícnost při domlouvání celé akce a pochopitelně všem těm, co mě podporovali a přišli prodávat se mnou i když nás málem odnesl strašlivý vichr z hor. Dík patří také všem návštěvníkům. Malým i velkým, lidským i psím, kterým chutnalo :).

A co jste u nás mohli ochutnat?
Meg dobroty si připravili například cupcakes bezlepkové, vegan a bez laktózy.
Káťa AKA hladový holub se pyšnila výbornou domácí paštikou nebo macha sušenkami.
Mamka Mirka přinesla tvarohový frgál, sýrovou roládu, mrkvový dort a oblíbený vánoční likér,po kterém se zaprášilo.
Aneta zaujala dvojctihodnými koláčky, čokosušenkami nebo medovou roládou.
Michal jako jediný muž celého osazenstva zásoboval návštěvníky výborným horkým punčem
A já jsem připravila dva druhy pomazánky, quiche se špenátem a kozím sýrem a slaný koláč s cuketou.

Kdo jste nás navštívili, napiště jak vám chutnalo :)

Příští RD se koná 15.2.2015 a pokud vše půjde dobře,zase se někde uvidíme. Budu vás včas informovat.

Aktiální info zase sledujte na FB: Restaurant Day Hipsta Brno

Zdroj foto : Meg dobroty.

Fly joga aneb létání bez křídel

Máte starosti a chcete vypustit páru? Potřebujete se pořádně protáhnout? Zrelaxovat? Pak zkuste fly jogu!
Můžu vás ujistit, že to dokáže i naprostý začátečník jako jsem já. Možná bude chvíli trvat, než pochopíte jak se do sítě "zasukovat" tak, abyste zkoordinovali celé tělo a mohli v klidu viset hlavou dolů, ale stojí to za to!

Moje první zkušenost s tímto cvičením je velmi pozitivní, ačkoliv ne všechny cviky byly stoprocentně příjemné. Síť se v určitých okamžicích sroluje a tlačí, ale na to by se mělo postupně zvyknout a s trochou cviku se to dá i regulovat.
Studio May fly, které jsem navštívila, najdete na na Kobližné 53 v budově Centrum, kousek od Malinovského náměstí. Lektorka byla velmi milá a přátelská a vše dokázala perfektně vysvětlit. Ani ji nepřekvapilo, že jsme si po lekci s kamarádkou zapózovaly :D. 

Můžu upřímně říci, že se nic nevyrovná závěrečné relaxaci, kdy si do sítě lehnete, celí se do ní zabalíte a odpočíváte. Trošku se to s vámi pohupuje a připadáte si jako miminko v kolébce. Nechybělo málo a zabrala bych. Z hodiny jsem odcházela odpočatá a plná energie. Nevím ovšem z jakého důvodu jsem po každém cvičení jako po lobotomii a stane se mi něco, co nikdo nechce. Na Maliňáku jsem nastoupila do špatné šaliny a odjela místo na nádraží na Cejl. Ve voze jsem se tomu tak smála, že si lidi museli myslet, že jsem vážně nemocná. No prostě endorfiny.

Tento druh cvičení tedy doporučuji naprosto každému. Určitě to nebyla má poslední návštěva!

Literární kavárna Academia

Literární kavárna láká na Matchu! Na výběr máte hned z několika teplých i studených variant a obsluha vám ráda pomůže při výběru. Matcha je mletý zelený čaj bohatý na antioxidanty, vitaminy, minerály a vlákninu. Je tedy velmi prospěšný pro náš zdravotní stav. Chuťově se dá přirovnat k ostatním zeleným čajům, připravovaným běžným způsobem. Pro ty, kteří zatím nepřišli zeleným čajům na chuť, mají v kavárně připravené varianty zjemněné mlékem, ovocnou šťávou a medem. Na své si tedy přijde opravdu každý.

zdroj: https://www.facebook.com/literarnikavarnaAcademia

Prostředí kavárny na vás doslova dýchne vůní knih, které si také můžete k nápoji vypůjčit. Na "tabulovém" sloupu se dočtete TOP 10 teplých nápojů a celkovou TOP 5 nejoblíbenějších nápojů. Můžete se tedy nechat inspirovat. Rozhodně nešlápnete vedle.

Já jsem si mimo jiné dělala zálusk na horkou čokoládu s chilli, ovšem než jsem si ji stihla objednat, kavárna zavírala. Pro příště tedy vím, že musím přijít dřív. Otvírací doba je od 9 do 19 hodin.

Academia myslí i na vegany a to zejména rozšířenou nabídkou rostlinných mlék (třeba rýžové, sojové, mandlové) a medů (například z pampelišek nebo bezu).

Pochutnat si také můžete na oblíbeném Brownie cheesecake, mrkvovém dortu nebo Red velvet cake.

Kavárna je nekuřácká a přijímá pouze hotovost. A kde ji najdete? Na Náměstí Svobody 13, přímo v centru města Brna.

PS: docela mě překvapuje nízký počet lajků na jejich FB stránkách. Je možné, že o ní ví tak málo lidí? Tak či tak dejte  >> LIKE<<  ať vám neuteče žádná novinka :)

INTERNATIONAL DINNER BRNO #2

Historická hala Malá Amerika ožívá za zvuků elektronické hudby. To ovšem není to jediné co vám toto industriální prostředí nabízí. V prostorách bývalého skladiště se můžete dočkat tanečních či divadelních představení, přednášek a setkávání různých společenských skupin. Sledováním jejich FB stránek vám už žádná akce neunikne. Nejinak jsem se sama dozvěděla o události INTERNATIONAL DINNER BRNO #2.

Není divu, že mě akce zaujala, když bylo v popisu napsáno : Chcete ochutnat delikatesy z různých částí světa? Jasně že chceme!
Kde je budova Malé Ameriky dobře vím. Dole prodává mimo jiné Starobrno. Ale dostat se nahoru do míst, kde se všechny akce konají, byl opravdu oříšek. Když už jsem začala pomalu ztrácet naději, napadlo mě napsat na stránku události. Zabloudivších bylo víc. K mému překvapení organizátor akce zareagoval velmi pohotově a uvedl na sebe telefonní kontakt s výzvou o zavolání (o pomoc). Během chvilky byl tedy problém vyřešen.

U vstupu do menší místnosti, kde se hodovalo, byla kasička na dobrovolné příspěvky pro opravu budovy. Vevnitř výčep s pivem, mixážní pult a pár stolů posetých kulinářskými výtvory. Stoly byly označeny vlajkami daných zemí. První překvapení na sebe nedalo dlouho čekat. To když jsem se s připravenou peněženkou v ruce dozvěděla, že se za jídlo neplatí. Všichni, kteří jídlo připravili si jej sami zafinancovali. Na oplátku ochutnali co uvařili jejich kolegové. Ostatní, pasivně se účastnící jako já, tedy alespoň přispěli do krabičky.

A co jste měli možnost ochutnat? U slovenského stolu třeba klasické halušky se slaninou nebo jednohubky s nivovo-tvarohovou pomazánkou. Luxusní. U jiného stolu zase pirohy s červeným zelím nebo různé indické speciality (velmi oblíbené stanoviště, kam jsem se ani nedostala :)). To by ale bylo, kdyby mi klasicky nejvíc nechutnalo u stolu českého. Poctivý hovězí guláš s chlebem polechtal mé chuťové pohárky a kachna se dvěma druhy zelí a domácím bramborovým knedlíkem udělala pomyslnou tečku za zajímavým zážitkem z celé události. A protože se přece jen ještě malé místečko v bříšku našlo, poslední volba padla na svatební koláček. Ach.

Za celou akcí stojí občanské sdružení AEGEE-Brno, kterému tímto patří velký dík za originální nápad a perfektní realizaci. Více o sdružení se dozvíte zde : http://www.aegee-brno.org/o-nas/ .

Aktuální info o plánovaných akcích na Malé Americe sledujte zde: FB Malá Amerika

Jak se dostat na Malou Ameriku: vystoupíte na zastávce Nové sady. Budete se držet směrem k nádraží a při první příležitosti zahnete doprava vejdete do areálu parkoviště viz. obrázek. Teď už máte téměř vyhráno. Pak vás cesta sama navede k budově. Při nejhorším běžte za zvukem :D.

Brněnský Lunapark aneb Divadlo ke kávě. Filip Teller + Miroslav Sýkora

Přestože Brněnský lunapark aneb divadlo ke kávě existuje již od roku 2010, ke mně se tato informace dostala kupodivu teprve letos. Jaká škoda! Ale lepší pozdě, než li nikdy :). Jak už název akce napovídá, jedná se o představení nezávislých brněnských divadelních souborů v prostorách brněnských kaváren. Vstupné dobrovolné, zážitek k nezaplacení. O co jste přišli se můžete podívat sem: Brněnský lunapark! Ale nesmutněte, většina seskupení působí po celý rok i v rámci jiných projektů a aktuální program můžete stále sledovat na facebooku ZDE .

Co mě osobně zaujalo nejvíc bylo DUO Filip Teller a Mirek Sýkora. Hned jsem teda Filipovi napsala, kdy budou mít další představení,abych o něj náhodou nepřišla. Od té doby se na kluky vždycky ráda podívám a pokaždé se královsky pobavím. 

A co vám o sobě kluci napsali?

Filda Teller, německy "talíř", což sedí – rád a často jím; anglicky "vypravěč", to taky sedí, rád a často mluvím.

Jsem stresař a trémař, ale učím se s tím bojovat. Preferuji představení, kde chybí čtvrtá stěna, kde má herec blízko k divákům a může s nimi promlouvat. Líbí se mi provokativní, drzý a klaunský přístup k divadlu i k životu...ono se to dost prolíná. :)

Miluju cestování, a tak bych nejraději hrál všude po světě.

Vysněná role: James Bond. Jendou to přijde, vím to!

Ouk. Jméno jasné, ale raději připomenu, Miroslav Sýkora. Jsem chlapec který hledá, jak by mělo vypadat divadlo jeho srdce. Mimo to kamenné, mám velmi rád to živelné, bezprostřední, drzé a a zároveň podbízivé pouliční divadlo. Ponejvíce improvizaci. Pořád hledám míru, ale to asi všude. Baví mě bavit, nejvíc však humorem chytrým. To však není jednoduché, a tak o tom pořád přemýšlím a hledám. Myslím si a doufám, že to přijde s věkem.

Nejbližší potvrzený termín kdy můžete tyto dva klauny vidět je 8.10. v 18:00 v Blansku, Divadlo Kolárka - zahájení festivalu Kolotoč.

Kompletní program akce, která je nabitá k prasknutí, najdete tady : PROGRAM KOLOTOČE! Těšit se můžete na výstavu fotografií, divadelní představení, koncert skvělé skupiny URBAND, která často okupuje prostory kavárny Trojka, nebo žonglovací dílnu pro začátečníky. To chceš! 

Výstava fotografií Martiny Přikrylové

Pro ty, co neviděli pozvánku na facebooku. Nenechte si ujít!

Tak jako jsem měla to potěšení vás minule pozvat na klavírní koncert Martina Jasovského v Industře, tak vám teď s radostí představuji nadanou fotografku a kamarádku Mate Prikrylova - svatební a portrétní fotografie , která všechny srdečně zve na svou výstavu. Poznačte si do deníčku datum 10.10.2014 a přijďte si užít zajímavý večer ve společnosti zajímavých lidí.

Zákoutí, Kopečná 20, Brno.

Budeme se těšit a uvidíme se 

O autorce

Monika Kopčilová aka Gastronautka v Brně. Nečitelná a nepopsatelná. Proto nejspíš ráda čte a ještě raději píše. Miluje sladké, slané, kyselé i hořké. Veselé i smutné. Všechno, co jí život naservíruje. A ona ráda ochutnává. Pochutná si na vybraných delikatesách stejně dobře jako na párku v rohlíku. Když je hlad, nenaděláš. Není pozér.

Jako dítě chtěla být zpěvačkou či herečkou až vyroste. Pár let zpívala v dětském pěveckém sboru, týden vydržela v dramaťáku. Toho chlapečka, co za sebou vláčel vytahané punčocháče prostě nevydýchala. Svou nenaplněnou hereckou kariéru si kompenzuje alespoň účinkováním ve scénkách na firemních akcích svého týmu (posledně epesní rolí červené karkulky). Vždycky byla dvorní šašek (a to jí zůstalo).

Do Štatlu ji vítr zavál v roce 2009. Moc lidí tu neznala, o podnicích nemluvě. Zajímalo ji, kam chodí brňáci na dobrou kávu, na randíčko s láskou, v jakých klubech se baví. Žádný web s recenzemi jí nepřipadal dostatečně trefný, zajímavý a nápaditý a tak se rozhodla sama začít hledat příjemná místa k setkávání a následně o nich referovat. Není žádný profík, 5 let je v pracovním procesu, který nijak nesouvisí s gastronomií. Své názory vám necpe, ale ráda poradí. Za tu chvilku, co se psaní blogu věnuje se díky němu seznámila se spoustou inspirativních, úspěšných, skromných a skvělých lidí a to jí dává motivaci, v tom co dělá ve svém volném čase, pokračovat. Nejen proto, že je její táta žurnalista, je jejím snem pracovat v nějakém periodiku na pozici kulturní redaktorky a posunout tak své psaní na profesní úroveň. Ráda se seznamuje s novými lidmi (nestyďte se ji oslovit) a navštěvuje nová místa. Ve finále je ale stejně kavárenský povaleč líný jako lenochod, takže preferuje podniky a aktivity v centru města.

Není prodejná, všechny recenze jsou napsány podle vlastního úsudku. Pokud máte zájem o reklamu stylem - napiště o nás pozitivní článek a my vám za to možná něco dáme a nebo taky ne (stává se často), upřete svou pozornost jinam. Ztrácíte čas. V případě, že máte v úmyslu jí doporučit svou kavárnu/restauraci/pivnici/whatever a máte zájem o její subjektivní recenzi ( i za cenu toho, že nemusí stoprocentně splňovat vaše očekávání, jen do toho! Nikdy neměla zájem někoho (něco) záměrně hanit, ale naopak ani vychvalovat do nebes, pokud není přesvědčená o kvalitě. A o tom je blog, který právě čtete. O sdílení zkušeností, doporučování toho co za to stojí a předávání tipů.

Have fun and stay tuned.