28. srpna 2015

DUCK BAR


Duck bar je mou srdcovou záležitostí. Když jsem do něj zavítala poprvé, byla jsem upřímně zděšená. Malá, zahulená hospoda s lážoplážo obsluhou. Tak to na mě tehdy působilo. Za tu dobu co jsem Brně jsem se ale zamilovala do Kamenky a zjistila, že to je prostě jiný svět, který je třeba pochopit a milovat. Je to v podstatě taková malá vesnička uprostřed města. Lidi, co tam bydlí se znají a jsou jedna velká rodina. 

Můžete se tam seznámit s „indiánem“ který dojí kozy v Bítýšce a jinak maká na střechách nebo se starším párem co miluje sběr hub. 

Po hospůdce visí obrázky znázorňující stálé štamgasty, na záchodě je zajímavá mozaika, baru vévodí retro popelníky s keramickými zvířátky a v zadní části klavír. V létě je v provozu zahrádka.

Čepují tam nejlepšího Kozla a taky si zde pochutnáte na luxusním a netradičním nakládaném hermelínu s arašídy. Čas od času se v Kamenné kolonii konají různé kulturní akce. Prvomájová, kde ochutnáte nespočet homemade dobrot, poslechnete si cimbálovku a potkáte pána s rozkvetlou větvičkou, který je ochoten políbit všechny nezadané ženy :D , tradiční festival kamenka open, který právě probíhá a je plný hudby a divadla a spoustu dalších.

Upřímně Kamenku miluju a přeju si tam někdy bydlet. V domečku se zahrádkou, za humny les a co by kamenem dohodil malá, zahulená a nejlepší hospůdka pod sluncem. 

27. srpna 2015

Hradní vinárna Špilberk



Raděj chodím na Petrov než na Špilas, protože se na něj snáze vyškrábu :D. Několikrát jsem ale kolem hradní vinárny šla a nechápu, proč si na tu zahrádku s nádherným výhledem dřív nesedla. Když je dobré počasí, člověk si připadá jako někde na dovolené. 



Obsluha byla perfektní, rychlá a milá. K pití jsme si dali nejprve moravská bílá vína a poté ochutnali španělská. Obojí vynikající. K jídlu mě zaujala nabídka tapas. Zkusila jsem kuličky z mletého masa s rajčatovou omáčkou. Připomínalo mi to klasickou rajskou, nicméně to bylo velmi dobře ochucené. Pak jsem si pochutnala na mini burgeru s lososem a křepelčím vejcem. Něco tak dobrého jsem dlouho nejedla! K vínu jsme navíc dostali olivy grátis. 


Ocenila bych k vínu jako samozřejmost džbánek vodovody. Jinak ale nemám co vytknout. Naprostá spokojenost s kouzelnou atmosférou. 

Na černého Kozla jedině do Lokálu U Caipla!


Pouze tam jej totiž dostanete speciálně uvařeného. Méně sladkého, aby se skvěle snoubil se světlou Plzní v podobě piva řezaného a také, aby se potlačil přechod mezi degustací piva světlého a tmavého. Toto a další informace vám podá vyškolená obsluha, hned po tom, co vás usadí k jednomu z velkých stolů, přirozeně motivujících zákazníky k seznámení. Stůl pro dva v Lokále těžko pohledáte. Brzy po svém otevření mají navíc v hospodě plno a tak vám bude nabídnuto přisednout si k některému z obsazených stolů. Velmi milým způsobem se pak za vás obsluha zeptá sedících štamgastů, zda můžete využít jejich posledních prázdných židlí. Pokud takovému nepřímému seznamování dvakrát neholdujete, můžete postát s pivem v ruce venku.


Na stole se na vás usmějí veselé podtácky a originální konzumační lístek. Zapomeňte na suché postavení škopku na stůl. Tady při každé rundě uslyšíte z číšníkových úst „Na zdraví!“. Rozlučte se také s malým pivem a poručte si v Lokále Schnitta, čili menší pivo natočené do půllitrové sklenice. Nebudete se cítit jako srabi a budete vypadat jako odborníci. A abyste měli co zapíjet, můžete si z jídelního lístku vybrat z nabídky echt české kuchyně. Já zvolila hovězí párky s hořčicí a křenem s čerstvým pečivem a nemám co vytknout. Bylo to prostě vynikající. Příště rozhodně vyzkouším svoji oblíbenou pochoutku k pivu, hermelín. A taky třeba svíčkovou.


Prostory Lokálu jsou vzdušné, čisté a světlé. Dřevěné obložení s vyrytými výjevy, znázorňujícími brněnské symboly, jehož autorem je Rudolf Brančovský, dávají celému prostředí nezaměnitelný šmrnc. Co na tom, že si na nich utahuje třeba z brněnského orloje. Jak řekl pán od vedlejšího stolu, uhýbajíc mi kvůli fotce: „Tohle pochopí jen brňák!“ 


Na toaletách najdete originální retro koláž. Tady se prostě myslelo na všechno. 


Nečekejte ani konkurenční boje. Výčep Na Stojáka, sídlící o pár metrů dál, popřál přes facebookové stránky Lokálu U Caipla samé dobré zákazníky a hodně úspěchů. Nejen, že je to od kluků z Na Stojáka milé, ale mohou si to jistě i dovolit. Atmosféra Jakubského náměstí se otevřením Lokálu rozšiřuje i na ulici Kozí.


Lokál U Caipla najdete na ulici Kozí 115/3. Hospoda je nekuřácká, platit můžete hotově i kartou a klidně k tomu ještě využijte studentské či seniorské slevy na jejich speciální kartě. 


Tak NA ZDRAVÍ! A brzkou shledanou :) 


26. srpna 2015

Jedna Báseň


Pamatuji se na otevření podniku. K jídlu toho moc na výběr nebylo a kuskusový salát byl dost bez chuti. Teď je ovšem všechno jinak! V básni vaří opravdu skvěle. Nejradši mám tortillu s lilkem a fetou, která se rozplývá na jazyku. Moc dobré bylo i dýňové rizoto nebo těstoviny. K dennímu menu nečekejte smažák ani knedlo vepřo zelo. Já měla naposled vepřovou panenku s vanilkovým pyré a houbovou omáčkou. Nebojte se neobvyklých kombinací. Opravdu si pochutnáte. 


Dezerty jsou na můj vkus až moc sladké. A to snesu opravdu hodně cukru. Zkoušela jsem dortík s fíky a taky rebarborový. 

V létě oceníte příjemnou zahrádku a domácí limonády. Vodovoda je samozřejmostí a vždy připravena na stole, pro rychlé zahnání žízně. 

S obsluhou jsem byla pokaždé spokojena. Mezi klady nesporně patří i poloha restaurace. Najdete ji kousek od nádraží, Náměstí Svobody i České. Přitom se nachází v klidné ulici vedle Kabinetu Múz. 

Restaurace je vhodná jak pro pracovní schůzku, romantické randíčko při svíčkách tak i zmíněné polední menu. Joa berou stravenky :). Rozhodně doporučuji! 

Hadrárna Brno vás obleče od hlavy až k patě!

Nevíte co na sebe? Máte skříně plné hader, ale stejně každé ráno přemýšlíte v čem vyrazit? Skoncujte s tím a zajděte si na HADRÁRNU! 


V kavárně Atlas se pravidelně pořádá burza oblečení.Pokud jste, jako já, milovníkem blešáků, sekáčů a různých trhů, budete se cítit jako v ráji. Minulá Hadrárna nabídla prostor zhruba třiceti prodejcům, takže bylo opravdu z čeho vybírat. Ceny jednotlivých kousků se v závislosti na jejich stáří obvykle pohybují okolo 50 -100 Kč. Tzv. věci na lítačku seženete i za dvacku a naopak nové šaty třeba za dvě stovky a víc.

Oblečení si můžete, pokud vám to prodejce dovolí, vyzkoušet na toaletě a nekoupíte tím pádem zajíce v pytli. Poslední akce začínala v 15:30. Bylo lépe přijít včas, vzhledem ke množství nakupujících. Ačkoliv já start nestihla, domů jsem odcházela s úchvatným kašmírovým camel svetříkem ze Skotska za 80 Kč (původní cenu odhaduji na cca 1000 Kč - 100% kašmír není levná záležitost) a květinovým šátkem za 70 Kč. Kdybych tolik nedegustovala, možná bych si odnesla i nové vínové rifle ze Zary za 200, no bohužel mi byly malé. 

A co až si pěkně nakoupíte a skříň vám bude praskat ve švech? Tak se domluvíte na facebookové skupině Hadrárna Brno, že tam ty své přebytečné kousky budete prodávat. Vám se sice něco třeba nehodí, ale někdo jiný může přesně tohle hledat. A v tom je kouzlo těchto akcí.


A po prodeji/nákupu si sednete na pivko a dáte si třeba hermelín, hummus nebo denní polévku.

25. srpna 2015

Don Pintxos


Pořád mě překvapuje, kolik lidí nezná tento skvělý podnik. Možná proto, že je tak trochu schovaný. Přitom jej najdete přímo v centru města. Tento příjemný španělský bar nabízí velké množství kvalitních vín, o kterých vám vyškolená a sympatická obsluha dokáže povědět všechno tak, abyste si vybrali to nejvhodnější pro své chuťové pohárky. Ochutnávka je samozřejmostí. 


Za největší devizu ovšem pokládám luxusní tapas! Tzv. španělské jednohubky, na kterých nechybí například sušená šunka nebo ančovička. Já testla i můj milovaný kozí sýr se sušenými rajčaty a piniovými oříšky (a nezůstala jsem jen u jednoho kousku) nebo tapas s nakládanou hlívou či grilovanou paprikou a nivou. Doporučeny mi byly taky olivy plněné citronem nebo paštika z choriza. 



Zjistila jsem, že tapas jsou perfektní obměnou klasických jednohubek, což mě inspirovalo na další domácí večůrek. Pokud váháte kam zajít na obchodní jednání, je Don Pintxos skvělou volbou. Prostředí je příjemné a jistě uděláte na svého společníka dobrý dojem. Pokud máte chuť na dobré víno s kámoškama, opět skvělá volba. Údajně mají páteční večery nepopsatelnou atmosféru!
Takže i na randíčko ideální.


Za mě tedy velké doporučení. Zatím jsem na podnik od svých přátel neslyšela jedinou výtku :). 

24. srpna 2015

Vitalité

Do Vitalité chodíme často s kolegy na obědy. Denně mají na výběr z velkého množství zeleninových salátů, mas i příloh. Můžete si vybrat a nakombinovat to, na co máte zrovna chuť nebo využít některých meníček. Většina lidí ze začátku odradí cena jídla. Vzhledem k tomu, že je vše (kromě meníček a dezertů) na váhu, je těžké odhadnout kolik si toho vzít, aby vás oběd nevyšel na 150 kč. Časem se to ale naučíte. Někdy bývá problém s teplotou pokrmů. Několikrát se mi stalo, že než jsem si s jídlem sedla ke stolu, bylo už studené. Taky doporučuji chodit nejlíp na 11 hodinu. Kolem 12 se táhne od pultu fronta přes celou místnost. 

Vitalité je skvělou volbou pro sportovce a všechny co se chtějí stravovat zdravě a necpát se denně knedlíky a smažáky. Je ale potřeba si na méně kořeněné jídlo zvyknout. 

Osobně doporučuji salát coleslaw, bramborovou kaši, která je vždycky hned pryč a z méně zdravých jídel bramborové šišky s mákem polité máslem. A když máte malý hlad, tak si můžete vzít jenom polévku nebo salát.Při útratě nad 100 kč máte v ceně nápoj. Občas na to ale slečny zapomínají upozornit. 

Grilovaný lilek a cuketa se sušenými chilli papričkami a kozím sýrem

AKA skvělá lehká večeře.



Protože sezóna cuket je v plném proudu, dávám sem jeden ultra jednoduchý a rychlý recept.
  
Potřebuješ:

1 lilek
1 cuketu
100 g čerstvého kozího sýra (nebo balkánského)
chilli koření
olivový olej

Postup:

Lilek i cuketu nakrájíme neoloupané na tenké plátky. Osolíme a necháme chvíli odpočinout, aby pustily vodu. Osušíme a grilujeme nebo opékáme na pánvi na olivovém oleji. Dochutíme sušenými chilli papričkami a posypeme sýrem. Můžeme servírovat s bagetkou.


20. července 2015

CUKETOVÁ KAKAOVÁ BUCHTA S KARDAMOMEM



Miluju cukety. Naslano i nasladko. V jednom mém oblíbeném podniku na veveří (Kupé) dělají skvělou opékanou cuketu se sýrem. Zkoušela jsem také připravit cuketové nudle, ale ty na mě byly moc pracné. Klasika je polévka z cukety nebo cuketa grilovaná. Recept na skvělý zdravý tatarák najdete ZDE a na rizoto, které jsem dělala včera TADY. Přihodit ji můžete taky na omeletu nebo z ní udělat super slaný koláč. RECEPT TADY. Z cuket se toho dá dělat opravdu mnoho a jelikož je jejich sezóna, přináším vám dnes recept na boží vláčnou kakaovou buchtu, po které se jen zapráší.

POTŘEBUJEŠ:

2 hrnky nahrubo nastrouhané cukety (oloupané a zbavené semen)
2 a čtvrt hrnku polohrubé mouky
2 vejce
1 a půl hrnku cukru krupice
1 vanilkový cukr
půl hrnku holandského kakaa
půl hrnku mléka
půl hrnku oleje
1 lžička soli
1 lžička prášku do pečiva
1 lžička skořice
1 lžíce kardamomu

POSTUP:

Většinou se míchají zvlášť tekuté a zvlášť sypké ingredience, nicméně já to míchám všechno dohromady a nemám problém :). Předehřejeme si troubu, plech vymažeme olejem a vysypeme moukou. Na něj nalijeme těsto a pečeme na 180°C zhruba 45 minut. Buchta je pěkně vláčná a těsto s voňavým kardamomem a skořicí je tak dobré, že vás bude svádět k ochutnávání ještě za syrova. Ostatně, já tomu nikdy neodolám.

Nechte si chutnat!


6. května 2015

Focaccia z remosky s rajčaty a oreganem



Vždycky jsem měla za to, že kynuté těsto je něco děsivě těžkého na přípravu a obsahuje mléko a vejce. Omyl. Je to velmi jednoduché, když pomineme naučení se určitého grifu ve hnětení. A protože jsem nedávno ochutnala naprosto famózní focacciu se sýrem a rozmarýnem, rozhodla jsem se, že taky zkusím nějakou upéct. No a jak jinak než v remosce!

POTŘEBUJEŠ:

250g hladké mouky
1 lžička sušeného droždí
1 lžička soli
1 lžíce olivového oleje
200 ml vlažné vody
vaše oblíbené bylinky (já měla zrovna oregano)
rozpůlená cherry rajčata
hrubá sůl a olivový olej

POSTUP:

Ve velké míse smícháme první tři sypké suroviny, přidáme lžíci oleje a vodu. Vezmeme si na pomoc vařečku a hněteme těsto tak, jako bychom jej chtěli rozdělit na kousky. Od sebe k sobě. Jistě si vzpomenete, jak to dělala vaše máma nebo babička, když připravovala těsto na buchty (aspoň mně to trochu pomohlo :)) Zpracované těsto bez viditelných hrudek dáme, v míse zakryté utěrkou, kynout na teplé místo. Třeba pod peřinu, když už se teď netopí, na 45 minut. Až je těsto vykynuté, to znamená že zvětší svou velikost, rozdělíme jej na dve části, ze kterých vytvoříme bochánky. Vymažeme si formu remosky, vysypeme ji moukou, doprostřed položíme náš bochánek. Prsty z něj uděláme placku vysokou asi 1 cm, potřeme olejem, posypeme hrubou solí a bylinkami a prsty do těsta uděláme pár důlků. Tím dostaneme olej, sůl i bylinky dovnitř těsta. Nakonec do něj zamáčkneme na půlky pokrájená cherry rajčátka. Přiklopíme víko remosky a pečeme okolo 15-20 minut. Potom upečeme druhý kousek. Pokud pečete v troubě tak předehřát na 220°C a péct asi 10 minut.



Focaccia se v remosce peče trochu déle než v troubě, protože má nižší konstantní teplotu. Upečený italský chléb je světlý, na povrchu jen lehce zezlátlý a uvnitř měkký jako houska. Hodí se jen tak na zakousnutí nebo třeba k dobrému sýru či olivám. Myslím, že by se klidně dal i zamrazit a pak před příchodem návštěvy rozpéct.