Fly joga aneb létání bez křídel

Máte starosti a chcete vypustit páru? Potřebujete se pořádně protáhnout? Zrelaxovat? Pak zkuste fly jogu!
Můžu vás ujistit, že to dokáže i naprostý začátečník jako jsem já. Možná bude chvíli trvat, než pochopíte jak se do sítě "zasukovat" tak, abyste zkoordinovali celé tělo a mohli v klidu viset hlavou dolů, ale stojí to za to!

Moje první zkušenost s tímto cvičením je velmi pozitivní, ačkoliv ne všechny cviky byly stoprocentně příjemné. Síť se v určitých okamžicích sroluje a tlačí, ale na to by se mělo postupně zvyknout a s trochou cviku se to dá i regulovat.
Studio May fly, které jsem navštívila, najdete na na Kobližné 53 v budově Centrum, kousek od Malinovského náměstí. Lektorka byla velmi milá a přátelská a vše dokázala perfektně vysvětlit. Ani ji nepřekvapilo, že jsme si po lekci s kamarádkou zapózovaly :D. 

Můžu upřímně říci, že se nic nevyrovná závěrečné relaxaci, kdy si do sítě lehnete, celí se do ní zabalíte a odpočíváte. Trošku se to s vámi pohupuje a připadáte si jako miminko v kolébce. Nechybělo málo a zabrala bych. Z hodiny jsem odcházela odpočatá a plná energie. Nevím ovšem z jakého důvodu jsem po každém cvičení jako po lobotomii a stane se mi něco, co nikdo nechce. Na Maliňáku jsem nastoupila do špatné šaliny a odjela místo na nádraží na Cejl. Ve voze jsem se tomu tak smála, že si lidi museli myslet, že jsem vážně nemocná. No prostě endorfiny.

Tento druh cvičení tedy doporučuji naprosto každému. Určitě to nebyla má poslední návštěva!

Literární kavárna Academia

Literární kavárna láká na Matchu! Na výběr máte hned z několika teplých i studených variant a obsluha vám ráda pomůže při výběru. Matcha je mletý zelený čaj bohatý na antioxidanty, vitaminy, minerály a vlákninu. Je tedy velmi prospěšný pro náš zdravotní stav. Chuťově se dá přirovnat k ostatním zeleným čajům, připravovaným běžným způsobem. Pro ty, kteří zatím nepřišli zeleným čajům na chuť, mají v kavárně připravené varianty zjemněné mlékem, ovocnou šťávou a medem. Na své si tedy přijde opravdu každý.

zdroj: https://www.facebook.com/literarnikavarnaAcademia

Prostředí kavárny na vás doslova dýchne vůní knih, které si také můžete k nápoji vypůjčit. Na "tabulovém" sloupu se dočtete TOP 10 teplých nápojů a celkovou TOP 5 nejoblíbenějších nápojů. Můžete se tedy nechat inspirovat. Rozhodně nešlápnete vedle.

Já jsem si mimo jiné dělala zálusk na horkou čokoládu s chilli, ovšem než jsem si ji stihla objednat, kavárna zavírala. Pro příště tedy vím, že musím přijít dřív. Otvírací doba je od 9 do 19 hodin.

Academia myslí i na vegany a to zejména rozšířenou nabídkou rostlinných mlék (třeba rýžové, sojové, mandlové) a medů (například z pampelišek nebo bezu).

Pochutnat si také můžete na oblíbeném Brownie cheesecake, mrkvovém dortu nebo Red velvet cake.

Kavárna je nekuřácká a přijímá pouze hotovost. A kde ji najdete? Na Náměstí Svobody 13, přímo v centru města Brna.

PS: docela mě překvapuje nízký počet lajků na jejich FB stránkách. Je možné, že o ní ví tak málo lidí? Tak či tak dejte  >> LIKE<<  ať vám neuteče žádná novinka :)

INTERNATIONAL DINNER BRNO #2

Historická hala Malá Amerika ožívá za zvuků elektronické hudby. To ovšem není to jediné co vám toto industriální prostředí nabízí. V prostorách bývalého skladiště se můžete dočkat tanečních či divadelních představení, přednášek a setkávání různých společenských skupin. Sledováním jejich FB stránek vám už žádná akce neunikne. Nejinak jsem se sama dozvěděla o události INTERNATIONAL DINNER BRNO #2.

Není divu, že mě akce zaujala, když bylo v popisu napsáno : Chcete ochutnat delikatesy z různých částí světa? Jasně že chceme!
Kde je budova Malé Ameriky dobře vím. Dole prodává mimo jiné Starobrno. Ale dostat se nahoru do míst, kde se všechny akce konají, byl opravdu oříšek. Když už jsem začala pomalu ztrácet naději, napadlo mě napsat na stránku události. Zabloudivších bylo víc. K mému překvapení organizátor akce zareagoval velmi pohotově a uvedl na sebe telefonní kontakt s výzvou o zavolání (o pomoc). Během chvilky byl tedy problém vyřešen.

U vstupu do menší místnosti, kde se hodovalo, byla kasička na dobrovolné příspěvky pro opravu budovy. Vevnitř výčep s pivem, mixážní pult a pár stolů posetých kulinářskými výtvory. Stoly byly označeny vlajkami daných zemí. První překvapení na sebe nedalo dlouho čekat. To když jsem se s připravenou peněženkou v ruce dozvěděla, že se za jídlo neplatí. Všichni, kteří jídlo připravili si jej sami zafinancovali. Na oplátku ochutnali co uvařili jejich kolegové. Ostatní, pasivně se účastnící jako já, tedy alespoň přispěli do krabičky.

A co jste měli možnost ochutnat? U slovenského stolu třeba klasické halušky se slaninou nebo jednohubky s nivovo-tvarohovou pomazánkou. Luxusní. U jiného stolu zase pirohy s červeným zelím nebo různé indické speciality (velmi oblíbené stanoviště, kam jsem se ani nedostala :)). To by ale bylo, kdyby mi klasicky nejvíc nechutnalo u stolu českého. Poctivý hovězí guláš s chlebem polechtal mé chuťové pohárky a kachna se dvěma druhy zelí a domácím bramborovým knedlíkem udělala pomyslnou tečku za zajímavým zážitkem z celé události. A protože se přece jen ještě malé místečko v bříšku našlo, poslední volba padla na svatební koláček. Ach.

Za celou akcí stojí občanské sdružení AEGEE-Brno, kterému tímto patří velký dík za originální nápad a perfektní realizaci. Více o sdružení se dozvíte zde : http://www.aegee-brno.org/o-nas/ .

Aktuální info o plánovaných akcích na Malé Americe sledujte zde: FB Malá Amerika

Jak se dostat na Malou Ameriku: vystoupíte na zastávce Nové sady. Budete se držet směrem k nádraží a při první příležitosti zahnete doprava vejdete do areálu parkoviště viz. obrázek. Teď už máte téměř vyhráno. Pak vás cesta sama navede k budově. Při nejhorším běžte za zvukem :D.

Brněnský Lunapark aneb Divadlo ke kávě. Filip Teller + Miroslav Sýkora

Přestože Brněnský lunapark aneb divadlo ke kávě existuje již od roku 2010, ke mně se tato informace dostala kupodivu teprve letos. Jaká škoda! Ale lepší pozdě, než li nikdy :). Jak už název akce napovídá, jedná se o představení nezávislých brněnských divadelních souborů v prostorách brněnských kaváren. Vstupné dobrovolné, zážitek k nezaplacení. O co jste přišli se můžete podívat sem: Brněnský lunapark! Ale nesmutněte, většina seskupení působí po celý rok i v rámci jiných projektů a aktuální program můžete stále sledovat na facebooku ZDE .

Co mě osobně zaujalo nejvíc bylo DUO Filip Teller a Mirek Sýkora. Hned jsem teda Filipovi napsala, kdy budou mít další představení,abych o něj náhodou nepřišla. Od té doby se na kluky vždycky ráda podívám a pokaždé se královsky pobavím. 

A co vám o sobě kluci napsali?

Filda Teller, německy "talíř", což sedí – rád a často jím; anglicky "vypravěč", to taky sedí, rád a často mluvím.

Jsem stresař a trémař, ale učím se s tím bojovat. Preferuji představení, kde chybí čtvrtá stěna, kde má herec blízko k divákům a může s nimi promlouvat. Líbí se mi provokativní, drzý a klaunský přístup k divadlu i k životu...ono se to dost prolíná. :)

Miluju cestování, a tak bych nejraději hrál všude po světě.

Vysněná role: James Bond. Jendou to přijde, vím to!

Ouk. Jméno jasné, ale raději připomenu, Miroslav Sýkora. Jsem chlapec který hledá, jak by mělo vypadat divadlo jeho srdce. Mimo to kamenné, mám velmi rád to živelné, bezprostřední, drzé a a zároveň podbízivé pouliční divadlo. Ponejvíce improvizaci. Pořád hledám míru, ale to asi všude. Baví mě bavit, nejvíc však humorem chytrým. To však není jednoduché, a tak o tom pořád přemýšlím a hledám. Myslím si a doufám, že to přijde s věkem.

Nejbližší potvrzený termín kdy můžete tyto dva klauny vidět je 8.10. v 18:00 v Blansku, Divadlo Kolárka - zahájení festivalu Kolotoč.

Kompletní program akce, která je nabitá k prasknutí, najdete tady : PROGRAM KOLOTOČE! Těšit se můžete na výstavu fotografií, divadelní představení, koncert skvělé skupiny URBAND, která často okupuje prostory kavárny Trojka, nebo žonglovací dílnu pro začátečníky. To chceš! 

Výstava fotografií Martiny Přikrylové

Pro ty, co neviděli pozvánku na facebooku. Nenechte si ujít!

Tak jako jsem měla to potěšení vás minule pozvat na klavírní koncert Martina Jasovského v Industře, tak vám teď s radostí představuji nadanou fotografku a kamarádku Mate Prikrylova - svatební a portrétní fotografie , která všechny srdečně zve na svou výstavu. Poznačte si do deníčku datum 10.10.2014 a přijďte si užít zajímavý večer ve společnosti zajímavých lidí.

Zákoutí, Kopečná 20, Brno.

Budeme se těšit a uvidíme se 

O autorce

Monika Kopčilová aka Gastronautka v Brně. Nečitelná a nepopsatelná. Proto nejspíš ráda čte a ještě raději píše. Miluje sladké, slané, kyselé i hořké. Veselé i smutné. Všechno, co jí život naservíruje. A ona ráda ochutnává. Pochutná si na vybraných delikatesách stejně dobře jako na párku v rohlíku. Když je hlad, nenaděláš. Není pozér.

Jako dítě chtěla být zpěvačkou či herečkou až vyroste. Pár let zpívala v dětském pěveckém sboru, týden vydržela v dramaťáku. Toho chlapečka, co za sebou vláčel vytahané punčocháče prostě nevydýchala. Svou nenaplněnou hereckou kariéru si kompenzuje alespoň účinkováním ve scénkách na firemních akcích svého týmu (posledně epesní rolí červené karkulky). Vždycky byla dvorní šašek (a to jí zůstalo).

Do Štatlu ji vítr zavál v roce 2009. Moc lidí tu neznala, o podnicích nemluvě. Zajímalo ji, kam chodí brňáci na dobrou kávu, na randíčko s láskou, v jakých klubech se baví. Žádný web s recenzemi jí nepřipadal dostatečně trefný, zajímavý a nápaditý a tak se rozhodla sama začít hledat příjemná místa k setkávání a následně o nich referovat. Není žádný profík, 5 let je v pracovním procesu, který nijak nesouvisí s gastronomií. Své názory vám necpe, ale ráda poradí. Za tu chvilku, co se psaní blogu věnuje se díky němu seznámila se spoustou inspirativních, úspěšných, skromných a skvělých lidí a to jí dává motivaci, v tom co dělá ve svém volném čase, pokračovat. Nejen proto, že je její táta žurnalista, je jejím snem pracovat v nějakém periodiku na pozici kulturní redaktorky a posunout tak své psaní na profesní úroveň. Ráda se seznamuje s novými lidmi (nestyďte se ji oslovit) a navštěvuje nová místa. Ve finále je ale stejně kavárenský povaleč líný jako lenochod, takže preferuje podniky a aktivity v centru města.

Není prodejná, všechny recenze jsou napsány podle vlastního úsudku. Pokud máte zájem o reklamu stylem - napiště o nás pozitivní článek a my vám za to možná něco dáme a nebo taky ne (stává se často), upřete svou pozornost jinam. Ztrácíte čas. V případě, že máte v úmyslu jí doporučit svou kavárnu/restauraci/pivnici/whatever a máte zájem o její subjektivní recenzi ( i za cenu toho, že nemusí stoprocentně splňovat vaše očekávání, jen do toho! Nikdy neměla zájem někoho (něco) záměrně hanit, ale naopak ani vychvalovat do nebes, pokud není přesvědčená o kvalitě. A o tom je blog, který právě čtete. O sdílení zkušeností, doporučování toho co za to stojí a předávání tipů.

Have fun and stay tuned.

Hedvika a Jiří - koncert v Café Atlas

Dortík s arašídovým máslem od Veselé borůvky

"Dva kamarádi ze sauny se spolu rozhodli zpívat. Ona, začínající kavárnice s jazzovou duší. On, zpívající standupkomediant, textař, rockový folkař. Dohromady spolu tvoří duety s Jiřího autorskými texty, které ve většině případů nejsou blbé. Ještě spolu nikdy nevystupovali (ano, brněnská světová premiéra), takže ani jeden netuší, co od druhého může čekat."

Těmito slovy se celá akce prezentovala na facebooku. Původně jsem si myslela, že ji ani nestihnu, ale nakonec se mi to souhrou všech okolností povedlo a nelituji, ba naopak. V nějakém článku jsem se zmiňovala o mém takzvaném  radaru na dobré věci.V tomto případě jsem jich zaregistrovala hned několik.
Tak za prvé, někde jsem četla (bohužel to nikde nemůžu najít a ani gůgl mi nepomáhá a možná jsem si to vymyslela :D ) že když vnímáte něco umělecky resp. emočně a ne logicky tedy rozumově, nakloníte hlavu (asi na pravou stranu). Po koncertě mě nesmírně bolelo za krkem, ale stálo to rozhodně za to :).
Za druhé, jsem měla husí kůži - to je zaručený znak naprosté blaženosti.
Za třetí mě jejich hudba tak dojala (ačkoli se musím přiznat, že jsem dnes měla náladu melancholičtější než obvykle), že jsem musela vytáhnout kapesníček a zastavit tak ty slané kapky deroucí se z unavených očí.

Kdybych to měla nějak shrnout, tak řeknu asi tolik. Hedviku ani Jiřího osobně neznám, nicméně jsou oba dva velmi sympatičtí veselí lidé. Nejen proto, že jsem chodila několik let do pěveckého sboru a miluju umění a kulturu, obdivuju lidi, co se nebojí stoupnout si před publikum, ať už je malé či početné a odhalit svou duši skrze své hrdlo či hudební nástroj. Přes drobné intonační nepřesnosti, to byl zážitek věru originální, pozitivní, zkrátka skvělý. A já vám za něj upřímně děkuji.
Hedvika má nádherný sametový hlas a Jiří nejen skvělý smysl pro humor. A navíc mi v určitých okamžicích připomínal herce Ondřehe Sokola, kterého platonicky miluju.

A aby toho nebylo málo, zakončila jsem tento krásný den oblíbeným bezlepkovým dezertem s domácím arašídovým máslem s kousky ořechů od slečny Beaty aka Veselé borůvky, o které vám již brzy něco napíšu na blog.


A zítra to všechno vypotím na páse :D. Uvidíme se zase někdy v kavárně ATLAS nebo jinde.

VESELÁ VAČICE

Protože se mě nedávno kamarád ptal, kam zajít na opravdu dobrého burgra, rozhodla jsem se napsat recenzi na restauraci Veselá Vačice. Tam vás hambáč totiž rozhodně nezklame. Právě naopak. A to rozhodně není vše.


Restauraci najdete v centru města na ulici Běhounská 22, v suterénu domu vedle známého klubu Caribic. Přes léto je na ulici otevřena příjemná zahrádka a dovnitř si, ve vlastním zájmu, raději udělejte rezervaci. Bývá tam poměrně plno.

Stálá nabídka není zbytečně široká, takže máte záruku, že to co vaří umí fakt dobře. Tedy již zmíněné hamburgry (třeba z hovězího pupku), steaky, dva druhy polévky z nihž jedna je obří porce známé hovězí vietnamské Pho Bo, pár bezmasých jídel (lasagne, rizoto) a speciality jako tatarák, žebra nebo křídla. Kromě toho si můžete v poledni zajít na meníčko (denní nabídku sledujte na lunch time). K masu oceníte variabilní nabídku piva (výborné Svijany zůstávají stálicí) a abstinenti si vyberou z nabídky domácích limonád nebo si dají oblíbenou žlutou ZONku.

Velkou výhodou Vačice je příjem stravenek. Znáte to, když máte v peněžence na konci měsíce spoustu stravenek a nevíte kde je udat, když v marketu jich berou jen pár za jeden nákup. Tak už víte kam příště :).

Restaurace je rozdělena na kuřáckou a nekuřáckou část. Výjimkou je poledne, kdy je celý prostor nekuřácký.  Oku lahodí nejen vzhled připraveného pokrmu, ale také obrazy na zdech, které jsou pravidelně nahrazovány novými. Obsluha je velmi milá a pozorná a je připravena i na dotěrné dotazy. Tak jsem se dozvěděla, proč mají na stolech podtácky s nápisem Podobrazy v exilu, že jsou to bývalí zaměstnanci zmíněné kavárny, která dříve sídlila v prostorách Moravské galerie a že se snad brzy dočkáme jejího nového otevření na jiném místě.

Co se jídla týče, ochutnala jsem tentokrát "špičky z vepřové panenky" s pepřovou omáčkou a domácími americkými bramborami + domácí tatarka. Co vám budu povídat, bylo to luxusní. Jak často říkám - hladový člověk, zlý člověk. Po konzumaci té dobroty jsem měla v bříšku jako v pokojíčku (rozuměj příjemně :)).

zdroj: FB Veselá Vačice

Ostatní si dali co jiného než právě burgery s hranolkami. Můžete si vybrat jestli radši klasické, nebo domácí ve zvýhodněné ceně, společně se salátem coleslaw a dipem dle vašeho výběru. K tomu jsou perfektní cibulové kroužky.

Jooo, žádná dieta to není, ale odolat lze těžko. Budeme se muset začít více hýbat abychom si mohli pochutnávat často :).

zdroj: FB Veselá Vačice

Restaurant Day Hipsta Brno

zdroj: Šárka Navrátilová

Jste nadšení kuchtíci, ale neumíte uvařit malou porci a není nikdo pro koho byste mohli uvařit, i když vám to dělá radost? Rádi byste se dozvěděli zda to vaše kuchařské umění stojí za to? Chcete se seznámit s novými lidmi? Chcete si užít neobvyklou atmosféru pouliční mezinárodní události? Tak přesně pro vás je unikátní koncept jednodenní restaurace, kavárny, čajovny (jak chcete). 

Poslední Restaurant day se konal 17. srpna a já mohu hrdě prohlásit, že jsem se toho brněnského zúčastnila, ačkoliv pouze jako host. Díky této akci jsem se taky dozvěděla o obchůdku Pokojík, kde najdete spoustu krásných originálních šperků, tašek i oblečení, a který celou akci zaštiťoval. Všechno se tedy, jak je zjevné, odehrává venku. Na ulici. Někteří hosté se zúčastnili na základě pozvánky na facebooku, jiní se náhodně zastavovali po cestě do obchodu, z procházky se psem nebo z nedělního běhu Lužánkami. Té vůni, hudbě a celkové přátelské atmosféře prostě málokdo odolal. A to je dobře! Přesně to je totiž jeden z důvodů vzniku celého nápadu jednodenní gastronomické provozovny. Spojovat lidi, šířit kulturu a užít si příjemný den u dobrého jídla. A protože láska prochází žaludkem, není divu, že se po chvilce strávené mezi stánkem s čokoládou a překapávanou kávou cítíte jako součást velké rodiny. 

Otevřít si takovou jednodenní prodejnu pochutin je snadné. Stačí vám nějaký stolek, papírové nádobí, kasička a pochopitelně to co jste vlastnoručně připravili. Vzhledem k tomu, že to není pravidelná výdělečná činnost neodvádíte žádné daně a podobně, takže se není vůbec čeho bát.

A kdo šel s kůží na trh v rámci brněnské metropole? 

zdroj: Šárka Navrátilová

Na prvním místě je mou milou povinností zmínit svou kamarádku Lucku, která měla, než jsme se na akci dostali, téměř všechno prodané. Akci tohoto typu si vyzkoušela poprvé a odnáší si z ní mnoho zkušeností. Tak například, že příště přinese dobrot mnohem více, protože se po nich jen zaprášilo.

zdroj: Šárka Navrátilová

Co mě velmi zaujalo, byl stánek s názvem Královny food. Nejen proto, že se od něj táhla nejdelší fronta, ale zejména z toho důvodu, že myslely opravdu na všechno, tedy i na pitný režim, a ve své nabídce měly mimo jiné i osvěžující mošt. Kromě toho jsem od nich ochutnala epesní domácí tortillu s dýňovou pomazánkou (všímáte si mé posedlosti dýní, jo?), kamarádce jsem ukousla tortillu na sladko s ostružinovým chutney (čti čatný) a když u vedlejšího stolku došlo pečivo, byly holky připravené se okamžitě podělit.

zdroj: Šárka Navrátilová

Další, neméně zajímavý zážitek, jsem měla u stánku ajala chocolate. Dozvěděla jsem se, že je možné takřka „na koleni“ v domácích podmínkách provozovat manufakturu na čokoládu. A ne ledajakou. Kvalita se tady snoubí s originalitou. Doporučuji především těm, co mají v oblibě opravdu hořkou a poctivou čokoládu z kakaových bobů a rádi zkouší nové chutě. V ajale totiž dostanete například čokoládu s krystalky mořské soli, semínky chilli nebo různými druhy ořechů. A protože jíst se má i očima, oceníte krásný obal s nápisem 100% lásky. To chceš!

A to je pouze malý výběr toho co jste mohli na Smetance ochutnat. Příští Restaurant day se bude konat 15. listopadu 2014. Místo bude upřesněno a aktuální informace můžete sledovat na facebookových stránkách Restaurant day hipsta Brno. PS: vzhledem k tomu, že taky ráda vařím, jsem se rozhodla pro příště kromě ochutnávání taky něco sama připravit a doufám, že vás článek motivoval a zapojíte se taky. Ať už jako provozovatelé nebo hosté. 

Oficiální stránky organizace : http://www.restaurantday.org/
Facebook RD v Brně : https://www.facebook.com/pages/Restaurant-Day-Hipsta-Brno/1522656447956241?sk=timeline

A protože mi zase v pravou chvíli odešel telefon, jsou fotky vypůjčené z FB RDH Brno - Šárka Navrátilová. Díky!

EDIT: Ještě že má člověk kamarády, co mají funkční mobily :D. Takže ještě pár obrázků od Klárky.

BROWNIE s višňovou marmeládou od Ajala chocolate <3

yummi :D

Dýňová polévka s jablky

Tolikrát jsem za poslední dobu šla přes Moravák aka "bývalý Zelňák" a tolikrát jsem si chtěla koupit dýni Hokkaido. A nakonec jsem si pro ni musela skočit v sobotu v 9 večer do Billy. Joo kdo nemá v hlavě, má v nohách. Na dýňovou polévku jsem ale měla chuť už dlouho a tak jsem se rozhodla že si ji prostě uvařím i když je příprava poněkud náročná a já budu večeřet skoro v noci. Mou negativní vlastností je totiž mimo jiné  to, že když něco chci, musím to mít hned. Ale stálo to za to!

Recept je z mé oblíbené kuchařky Albert od Dity Pecháčkové. Pochopitelně jsem si jej ale zase trochu upravila, protože dávat do dýňovky česnek mi připadá slušně řečeno zvláštní.

POTŘEBUJEŠ:

olivový olej
2 cibule
1 střední dýně Hokkaido
3 červená jablka
kuřecí bojon (nebo lépe půl litru vývaru)
sůl
mletý zázvor
opražená dýňová semínka
toastový chleba

POSTUP:

Na olej dáme smažit cibuli. Mezitím si oloupeme dýni a rozkrojíme ji napůl (na tohle si dámy radši přizvěte silného muže, jde to docela těžko). Lžící z ní vyndáme dužinu se semínky a zbytek nakrájíme na kousky. Dužinu nevyhazujte. Až bude chvilka času, vylovte z toho semínka a opečte si je nasucho na pánvi. Neznám nic lepšího! Cibuli zaprášíme lžičkou mletého zázvoru a dál smažíme. Oloupeme si 2 jablka, vyndáme jadřince a nakrájíme taky na kousky. Pak to všechno (dýni + jablka) přihodíme k cibuli, zamícháme a necháme chvíli (třeba 5 minut) dusit pod pokličkou, aby nám to pustilo šťávu a provonělo celý byt. Potom přilijte buď vývar nebo vodu s kostkou kuřecího bujonu. Tolik aby to zakrylo obsah hrnce. Chceme mít polévku hustou :).
Teď se to bude 20 minut vařit na mírném ohni. Až je vše měkké, rozmixujeme to ponorným mixérem a dochutíme solí, případně zázvorem (já ho dávám hodně :)). Záleží jak vám chutná.
Ozdobíme plátky z posledního jablka a opraženými dýňovými semínky. Podáváme s opečeným toastovým chlebem pokapaným olivovým olejem.

No a to je všechno přátelé. Vypadá to jednoduše? No, řeknu vám, že krájení cibule jsem po dlouhé době obrečela a v dýni jsem málem zalomila nůž (ještě že jsem si tím neublížila :D) ale za tu námahu to stálo. A venku je tma a prší a já jsem za pár dní zas o rok starší a pomalu k nám přichází podzim a to se léto ani moc nerozloučilo. A pokud z toho máte depku jako já, ta polévka vás dotane na nohy.